Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Demence s Lewyho tělísky neboli DLB (zkratka pochází z anglického názvu dementia with Lewy bodies) je Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Viz také demence, Lewyho tělíska.

Lewyho tělíska jsou abnormální bílkovinné usazeniny uvnitř nervových buněk, které se vyskytují zejména u pacientů s demencí s Lewyho tělísky a s parkinsonskými syndromy. Viz také demence s Lewyho tělísky.

Řasnaté tělísko (lat. corpus ciliare) je kruhová struktura v přední části oka, která obsahuje hladkou svalovinu a pomocí tenkých vlákének je připojena k čočce. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní). Epitel řasnatého tělíska navíc produkuje komorovou tekutinu, která je vylučována do zadní komory oční, a odtud proudí přes zornici do přední komory oční.

Příštitná tělíska (lat. glandulae parathyroideae) jsou čtyři malé endokrinní žlázy (každá přibližně o velikosti hrášku), které se nacházejí na zadní straně štítné žlázy. Příštitná tělíska produkují a vylučují parathyroidní hormon (PTH). Příštítná tělíska jsou důležitá pro regulaci hladiny vápníku v krvi. Díky jejich činnosti je hladina vápníku v krvi obecně velmi stabilní. To je důležité pro správné fungování nervového systému a všech svalů v těle, a také pro to, aby kosti zůstaly pevné. Hlavními cílovými orgány, na které PTH působí, jsou kosti a ledviny. Pokud hladina vápníku v krvi poklesne, příštitná tělíska začnou uvolňovat PTH do krevního oběhu. To má několik důsledků: z kostí se začne uvolňovat vápník, čímž se zvýší jeho hladina v krevním oběhu, v ledvinách se zvýší zpětné vstřebávání vápníku do krve (jinými slovy, téměř žádný vápník není vylučován močí z těla ven), ledviny jsou stimulovány (povzbuzovány) k tvorbě kalcitriolu, což je aktivní forma vitaminu D; kalcitriol pak zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva do krevního oběhu. Obrázek: Příštitná tělíska – umístění na zadní straně štítné žlázy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také paratyroidní hormon.

Žluté tělísko (lat. corpus luteum) je útvar ve vaječníku, který vzniká z Graafova folikulu po ovulaci. Žluté tělísko funguje jako dočasná endokrinní žláza, neboť se z něj uvolňují ženské pohlavní hormony, zvláště pak progesteron. Žluté tělísko přetrvává ve vaječníku několik dní – a pokud nedojde k oplodnění, postupně zaniká. Obrázek: Cyklické změny ve vaječníku. 1 = menstruace, 2 = zrající ovariální folikul, 3 = zralý ovariální folikul (Graafův folikul), 4 = ovulace, 5 = žluté tělísko, 6 = zánik žlutého tělíska. (Zdroj: CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=801807)

Malpighiho tělísko (lat. corpusculum renis) je nejnápadnější součást nefronu, tedy základní strukturní a funkční jednotky ledvin. Malpighiho tělísko je kulovitý útvar o průměru pouhých 0,2 mm. Jeho základem je glomerulus (kulovitá struktura tvořená „klubíčkem“ drobných krevních cév), který je obklopený tzv. Bowmanovým pouzdrem. Právě v Malpighiho tělískách vzniká procesem ultrafiltrace primární moč. Obrázek: Malpighiho tělísko – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nefron.

Demence je získaná a postupná ztráta vyšších mozkových funkcí, která je způsobena nemocí a trvá nejméně šest měsíců. Existuje mnoho příčin demence, včetně Alzheimerovy nemoci, zhoubných nádorů mozku a poranění mozku. Mohou být narušeny kognitivní funkce, jako jsou paměť a schopnost učení či porozumění, řeč a orientace, ale i schopnost abstraktního myšlení a emoční a sociální schopnosti – a toto postižení se obvykle s postupujícím časem zhoršuje. Onemocnění může vést i ke změnám osobnosti, například k náhlým změnám nálad, ale i jiným poruchám chování nebo motoriky. Pro člověka postiženého demencí je stále obtížnější samostatné vykonávání každodenních úkonů. Viz také primární demence, sekundární demence a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz demence.

Parkinsonská demence je jiný název pro demenci u Parkinsonovy nemoci. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Multiinfarktová demence neboli MID (zkratka pochází z anglického názvu multi-infarct dementia) je typem vaskulární demence. MID vzniká následkem opakovaných cévních mozkových příhod (CMP), které mohou postihovat menší nebo větší části mozku. Ztráta mozkových funkcí se u jednotlivých pacientů může výrazně lišit, a to v závislosti na tom, které části mozku tyto příhody postihnou. Léčba MID se zaměřuje jednak na zvládání příznaků, jednak na snížení rizika dalších CMP v budoucnu. Viz také multi-, infarkt, demence.

Frontotemporální demence neboli FTD (zkratka pochází z anglického názvu frontotemporal dementia) je označení pro demenci související s frontotemporální lobární degenerací. Tento typ demence postihuje častěji mladší pacienty (okolo 50. roku života) Příčinou FTD je zhoršování a postupná ztráta funkce určitých částí mozku – čelního nebo spánkového laloku. Typickými příznaky jsou změna charakteru a porucha zpracování emocí. V některých případech může dojít i k pomalu postupující ztrátě řeči (afázii). Viz také demence, frontotemporální lobární degenerace.